Hlavní strana arrow Latinská Amerika arrow Před i po převratu je stále jen jeden Honduras
Před i po převratu je stále jen jeden Honduras Tisk E-mail
Neděle, 07 únor 2010

Národní fronta odporu vede hrdinný boj lidu Hondurasu. Už po 75 po sobě jdoucích  dní honduraský lid ze všech sektorů života země čelí násilí a represi ze strany  vojáků a policie. Lidové masy, den ze dne rozhodnější a lépe organizované,  politicky koherentní, uplatňují pokojně své požadavky. Ty obsahují obnovení  ústavního pořádku v Hondurasu a návrat prezidenta Zelayi.

V souladu s vývojem  situace roste tlak na svolání ústavodárného shromáždění pro provedení reformy  ústavy a státu. Požadují, aby nezávisle na tom, zda se Zelaya vrátí, či nikoliv,  toto se stalo cílem odporu, který dávají najevo. Nyní, když pučisté vyhlásili  volby, Národní fronta odporu vyzvala k jejich bojkotu. Neuznání voleb, současně  s hnutím lidu v ulicích za nový Honduras, které bez oddechu pokračuje, jsou  velmi důležitou součástí zápasu. Dělnické a zaměstnanecké odbory, skupiny  ženských aktivistek, vesničané, zemědělci, studenti, intelektuálové a další  sektory společnosti jsou účastníky bojové fronty. Honduraští pučisté se drží  naděje, že se jim pomocí voleb podaří ospravedlnit převrat.Politické síly, které  nejsou napojeny na vojenský režim, se sjednocují s hnutím mas. Rezistence  získala velkou prestiž, což způsobilo přiklonění širokých lidových mas. Např.   18.7., téměř před dvěma měsíci, César Ham, v onen čas prezidentský kandidát za  stranu Demokratického sjednocování (UD) a současný poslanec, vyhlásil, že je  před i po puči jeden jediný Honduras. Jeho prohlášení několika slovy shrnuje  situaci v Hondurasu. Strana demokratického sjednocování se v ulicích přidala k  Národní frontě odporu. Její dva vůdčí představitelé byli zavražděni vojenským  režimem. Dne 31. srpna, podle zprávy Prensa Latina, Ham a další představitelé UD  potvrdili, že bojkotují volby. Další netradiční sektory a dokonce i některé  sektory tradičních politických sil dělají totéž. Zelaya prohlásil, že základní  články lidového hnutí mají jediný cíl: transformaci Hondurasu včetně hlubokých  strukturálních změn. Toto hnutí je nyní velmi silné, nemůže být zničeno. Dne 5.   září, když odpor proti vojenskému převratu dosáhl 70 dní, analyzovala Národní  fronta své příští kroky. Popřevratový Honduras se přidal k hnutím, která se  šířila jako blesk po celé Jižní Americe, aniž by v dané době byl už Zelaya v  zemi. Toto hnutí jihoamerického lidu představuje impuls ve prospěch národa a  proti neoliberálním politikám. Cílem je využít voleb k provedení radikálních  změn v jednotlivých zemích. Volba ustavujících ústavodárných shromáždění a  sepsání nových ústav už se uskutečnily v mnohých zemích, jako např. Venezuela,  Bolívie, Ekvádor, další jako Nikaragua, Salvador a Paraguay, jsou na cestě  přestavby. Kuba je pionýrskou zemí, i když tam měly změny jiné historické  podmínky a jiný způsob jejich realizace. Vítězství Revoluce v roce 1959 a  revoluční přeměny, které byly jejím výsledkem, mají své kořeny v tradicích  protišpanělského osvobozeneckého zápasu XIX. století v celé latinskoamerické  oblasti. Mezi těmito tradicemi je např. i to, že lid sám začal psát ústavy, a to  dokonce ještě v období, kdy Kuba byla španělskou kolonií. Honduras byl známý  jako země, kterou Spojené státy opovržlivě nazývaly banánovou republikou. Je to  třetí nejchudší země Jižní Ameriky a Karibské oblasti.. Má vysoké procento  analfabetů, jak tomu bylo např. v Bolívii před zvolením Evo Moralese a  přestavbou jejího politického systému. Nicméně i v Hondurasu je to teď lid,  který ukazuje Washingtonu, co potřebuje - novou a moderní ústavu. Ekonomická a  politická situace ve Spojených státech je tak špatná, že - berouce v úvahu  jejich nesmírné vnější zadlužení - někteří severoameričtí komentátoři mluví o  své zemi, samozřejmě v ironickém slova smyslu, jako o „banánové republice“.   Spojené státy prošly dvěma podvodnými volebními obdobími za vlád rodiny Bushů.   I když teoreticky otrokářství a rasová diskriminace byly zrušeny ve prospěch  občanských práv, rasismus nejenže tvrdě pokračuje, nýbrž dál v tamní společnosti  sílí. Severoameričané latinského původu jsou rostoucí měrou oběťmi rasistických  útoků některých velkých sdělovacích prostředků ovládajících společnost. Rasismus  je institucionalizován. Dokonce prezident Obama je předmětem hrozeb a  zastrašování ze strany rasistické pravice. I když existovalo úsilí obvinit a  požadovat odvolání viceprezidenta Cheneyho (něco, co se nikdy nemohlo  uskutečnit) pro válečné zločiny a lhaní občanům ve snaze zavléct je do války,  nyní se objevují zprávy o tom, že by mohl být kandidátem pro prezidentské volby  v roce 2012. Nebude-li nakonec kandidátem, je však v současné době  představitelem sil, které chtějí návrat éry Bushe. The Washington Post otevřeně  podporuje mučení a souhlasí s názory Cheneyho. Historie 11. září ještě stále  čeká na objasnění ze strany vlády Spojených států, největšího dodavatele zbraní  a drog na světě. Národy Jihu jdou kupředu. Nevezmou nejpokrokovější a  visionářské sektory společnosti Spojených států toto hnutí v úvahu, spolu se  zamyšlením nad potřebou nové ústavy, která by zaručila občanskou kontrolu nad  jejich osudem a nad mezinárodní politikou?Ta samá otázka se může položit i jiným  zemím Severu. Lid Hondurasu je určitě pro nové ústavodárné shromáždění a pro  novou ústavu, pro spravedlnost pro obyvatele „banánové republiky“.V období před  převratem prezident Zelaya vedl svůj lid do nové situace. Proto byl svržen.   Nicméně popřevratový Honduras se změnil. Lidové hnutí po 28.6. je daleko hlubší  a jde dál než byl předpřevratový Honduras. Tato země nyní více než kdy jindy je  součástí širokého jihoamerického hnutí za novou antiliberalistickou politiku a  nové politické instituce, a proti nadvládě Spojených států, proti drancování  svých přírodních zdrojů, proti instalaci a rozšiřování vojenských základen. V  blízké budoucnosti Honduras bude ještě mít své problémy, ale z dlouhodobějšího  hlediska je tendence nezvratná, stejně jako tomu je na Jihu, který se dnes  zvedá.

 

Pramen: Granma Internacional/Naše Amerika - materiál kanadského spisovatel Arnolda Augusta9. 9. 2009
 
< Předch.   Další >