Šéf Národní kubánskoamerické nadace přiznává plnění úkolů CIA
Neděle, 07 únor 2010

Pro Francisca Josého „Pepe“ Hernándeze, šéfa Národní kubánskoamerické nadace (FNCA), není Luis Posada Carriles žádný terorista. Tvrdil to v dlouhém interview publikovaném v Miami severoamerickou tiskovou agenturou AP, ve kterém tento terorista, který chce být poradcem prezidenta Obamy, přiznal, že plnil úkoly CIA v různých částech světa.

Je to letos už podruhé, co tento pohlavár z Miami přiznává své spojení s mučitelem, vrahem a obchodníkem s drogami, který s Orlando Boschem připravoval a nařídil zničení kubánského civilního letadla za letu v roce 1976 a způsobil smrt 73 lidí. „Veřejné mínění ho považuje za teroristu, ale on jím není“, tvrdil Hernández. „Stejně jako já, vždycky chtěl svrhnout kubánskou vládu, ale nechtěl terorizovat lid Kuby“, řekl ten, kdo se 22.4. vychloubal, že je osobní přítel nejznámějších teroristů na americkém kontinentě. „Pepe“ Hernández v uvedeném rozhovoru s novinářkou Laurou Widez-Muňezovou říká, že současný severoamerický prezident Barack Obama zrušil omezení cest Kubanoameričanů na Kubu na doporučení Nadace. Dnešní předseda Nadace (FNCA) byl prvním z ředitelů této organizace, zřízené začátkem osmdesátých let Jorgem Masem Canosou pod vedením CIA, který chtěl vytvořit kubanoamerické lobby schopné koupit si místo mezi politiky Washingtonu.  Nikdy nebyl obviněn z držení pušky kalibru 50 na jachtě Esperanza.  Podle Antonia „Tonína“ Llamy, bývalého disidentského ředitele FNCA, byl „Pepe“ Hernandez designován na výroční schůzi této organizace v červnu 1992 v Naples (Florida) jako šéf polovojenské skupiny FNCA. V roce 1997 zadržela Severoamerická pobřežní stráž v teritoriálních vodách Portorika jachtu, která patřila Llamasovi, s jejími šesti členy posádky. Mířili na ostrov Margarita s úmyslem zavraždit kubánského prezidenta Fidela Castra na iberoamerické vrcholové schůzce. Jedna z pušek kalibru 50 patřila Hernándezovi, který nikdy nebyl obviněn díky svým stykům s CIA. Tento třiasedmdesátiletý syn šéfa vojenské posádky v Santa Clara za diktatury Fulgencii Batisty, líčí v rozhovoru s AP, jakoby šlo o hrdinské činy, se kterými se chlubil, když sloužil v prvních dnech Revoluce jako agent-spojka CIA s jednotkami žoldáků, které tehdy operovaly na Kubě ve službách CIA. Když byl zatčen po ztroskotané invazi na Playa Girón a následně vyměněn, vstupuje do severoamerických ozbrojených sil, kde podle jeho vlastních slov „pracoval pro špionážní službu v průběhu války ve Vietnamu“.  Plnil také úkoly CIA na Blízkém Východě a v Africe. Říká, že při jedné příležitosti strávil šest hodin ukrytý ve skříni hotelu Hilton v Nairobi v průběhu nepovedeného pokusu o převrat v Keni v roce 1982. (Shodou náhod je Kenia země původu otce prezidenta Obamy, který (otec) zemřel v témže roce při autohavárii. Hernández také cvičil lidi v akademii CIA ve Fort Benning pro teroristické akce v Gruzii, spolu s Jorgem Masem Canosou a Luisem Posadou.  FNCA rozdělovala miliony dolarů politikům.

Strašné potvrzení o korupčních procesech, které vládnou v zemi strýčka Sama, jenž tolik káže o své demokracii, naznačuje, jak se Nadace stala jednou z nejsilnějších organizací pro získávání hlasů, jak rozdělovala miliony dolarů politikům po celé zemi. Na druhé straně capo Nadace a CIA potvrzuje, že tato satelitní organizace tajných severoamerických služeb přesvědčila Kongres, aby zrušil zákaz pomoci polovojenským silám v Angole a že tam pracoval s Masem Canosou a s dalšími emigranty, kteří uvedli do provozu povstaleckou vysílačku.  Povstalci nazývá AP žoldácké jednotky ve službách tehdejší Jižní Afriky a samotné CIA. „Pepe“ Hernández tvrdí, že přešel k mírovým metodám s cílem porazit Revoluci „ne proto, že bych to nechtěl udělat, ale jsem inteligentní, mám mnoho zkušeností v těchto věcech a vím, že to není možné a že je to dokonce kontraproduktivní v těchto momentech, protože kubánský lid to nebere a my nemáme dostatek prostředků“. Současný předseda FNCA se vyhýbá odpovědi na otázky o orientaci a finanční podpoře, kterou dostal Posada od Nadace během teroristické kampaně na Kubě v roce 1997, která stála život mladého Italokanaďana Fabia de Celmo. Stejně tak nemluví o přítomnosti vedoucích činitelů FNCA v komplotu, během kterého měl být zavražděn kubánský prezident v roce 2000 v Panamě, kde Posada byl zatčen a odsouzen za své teroristické aktivity. AP se to snaží ignorovat, ale CIA a dokonce i FBI dobře vědí, že tento plán atentátu byl přímo řízen Franciskem „Pepe“ Hernándezem a Albertem Hernándezem a že teroristé Gaspar Jimenéz a Antonio Iglesias předali ve Střední Americe peníze, pocházející od FNCA, na nákup zbraní a výbušnin. AP se ho nezeptala na jeho úlohu při útěku Posady z vězení ve Venezuele, kde byl zadržen a čekal na soud za zničení civilního kubánského letadla.

 Nikdy nezmění svůj vlčí charakter.

Agent Frayle, kterého Posada naučil vyrábět bomby na žádost Nadace, potvrdil, že vyprávění Hernándeze je dlouhou řadou lží. „Je jasné, Pepe Hernández nikdy nezmění svůj vlčí charakter, i když se staví před novinářkou AP jako ovečka.  „Velmi dobře to vím, protože to byl právě on, kdo mě kontaktoval jako člen Národní kubánské fronty, což je polovojenská buňka FNCA, s cílem uskutečnit řadu studií o zranitelnosti a napadnutelnosti různých sociálních, ekonomických a politických cílů na Kubě, které zahrnovaly obranná opatření, filmování, vypracovávání plánů a jejich fotokopírování s úmyslem uskutečnit později atentáty proti nim. Mnohé z nich, jako např. nemocnice CIMEQ a mezinárodní klinika Cira García, nebyly objekty vojenského charakteru. „Pepe“ Hernández na mě opakovaně naléhal, abych umístil silnou nálož v kabaretu Tropicana, v místě, kde se scházelo 1150 lidí místních i turistů. Jeho cílem bylo narušit turismus, i když by následkem takové akce byl smutek ve stovkách rodin na celém světě, vzpomíná si agent Frayle. Taková akce může být ovocem vražedné a nemocné mysli, nikoliv domnělého bojovníka za svobodu svého lidu.

 

Pramen: Granma Internacional

15.9.2009