K vyvracení případných a očekávaných polopravd a spekulací předkládám co nejlepší a ověřitelný stručný přehled návrhu kubánských hospodářských reforem, vynucených násilnou blokádou ze strany USA. (Pozn. překl.)
Alejandra Garciaová pro Resumen Latinoamericano 19. června 2026
Kuba ohlásila sérii hospodářských reforem, jejichž cílem je revitalizace výroby, přilákání investic a modernizace klíčových sektorů ekonomiky při zachování oddanosti socialismu a sociální spravedlnosti.
Prezident Miguel Diaz-Canel označil 18. června současnou situaci za „mimořádně složitou a náročnou“ s poukazem na pokračující dopad hospodářské, obchodní a finanční blokády Spojených států. Kubánský vůdce během televizního poselství poukázal také na mediální kampaně na sociálních sítích, které mají podkopat důvěru v kubánskou revoluci a politický systém země. V této souvislosti „Kuba nepotřebuje další odklady; potřebuje řešení“.
Reformy ohlášené prezidentem mají posílit socialismus, rozšířit sociální spravedlnost, vytvořit ekonomické bohatství a zajistit spravedlivější rozdělování zdrojů. Ústředním bodem strategie je cíl „uvolnit produktivní síly“ omezením restrikcí, které brzdí ekonomickou aktivitu a investice.
Jeden z nejvýznamnějších návrhů zahrnuje otevření finančního sektoru větší účasti soukromých a zahraničních institucí v rámci státní regulace. Plán zahrnuje vytvoření nových úvěrových a finančních mechanismů, rozvoj finančních trhů a rozšíření platebních služeb. Podle úřadů se na těchto nových finančních opatřeních budou moci podílet státní podniky, družstva i soukromé podniky s cílem zvýšit přístup ke kapitálu.
Reformní balíček by také umožnil podnikům zabývajícím se mezinárodním obchodem a globálními službami vést zahraniční bankovní účty, provádět transakce v cizích měnách a účastnit se ověřitelných mezinárodních finančních operací. „Naším cílem je usnadnit vývoz, dovoz a zahraniční investice; poskytnout kubánským podnikům větší pružnost na globálních trzích,“ dodal Diaz-Canel.
Významným pilířem ekonomické strategie je přijetí digitálních technologií, vývoj softwaru a umělé inteligence napříč mnoha sektory. Vláda plánuje využít tyto nástroje ke zlepšení produktivity a efektivity v zemědělství, energetice, zdravotnictví, školství, bankovnictví, zahraničním obchodu, logistice, cestovním ruchu a regulačním dohledu.
Stejně tak se očekává, že výraznými změnami projde cestovní ruch, jeden z nejvýznamnějších kubánských zdrojů deviz. Úřady vyzvaly k zavedení nových obchodních modelů a větší účasti všech ekonomických aktérů, včetně státních subjektů, družstev i soukromých podniků. Podobné reformy se plánují i v realitním sektoru, kde se politici snaží podpořit investice a zpestřit příležitosti v rámci odvětví.
Vláda také navrhla odstranit byrokratické překážky pro dovoz vozidel. Prioritu budou mít elektrická vozidla v rámci širší strategie modernizace dopravy a snížení závislosti na fosilních palivech. Na podporu tohoto přechodu hodlají úřady rozšířit síť dobíjecích stanic v zemi.
Program reforem přichází v době, kdy se Kuba nadále potýká s inflačními tlaky, nedostatkem zboží v národní měně a rostoucí mírou částečného přechodu na dolar v rámci ekonomiky.
K boji s nedostatkem pracovních sil a k předcházení ztrátě vysoce kvalifikovaných odborníků se představitelé zavázali odstranit mzdová omezení, která omezují schopnost zaměstnavatelů udržet si kvalifikované pracovníky. Opatření má zlepšit pobídky a posílit základnu lidského kapitálu v zemi.
Navrhovaná opatření sice představují jedny z nejambicióznějších ekonomických změn posledních let, kubánské úřady však trvají na tom, že cílem reforem není opustit socialismus. Naopak tvrdí, že změny jsou nezbytné k zachování a posílení společenského modelu země za mimořádně obtížných ekonomických podmínek.
Ze serveru https://www.struggle-la-lucha.org/ přeložil Vladimír Sedláček